Význam zemědělství

V posledních letech neustále roste tlak na tradiční chovy hospodářských zvířat. Kritici poukazují na nehumánnost, neetičnost a až zbytečnost provozování a využívání produkce živočišné výroby, včetně dopadů na zatížení životního prostředí (ovzduší, půda, vodní zdroje…).

Zásadně jsou tak přehlíženy, opomíjeny a devalvovány jak tradice, tak význam a přínos klasické vyrovnané zemědělské soustavy, kde rostlinná výroba tvoří základ, na který živočišná výroba navazuje a optimálně tak zhodnocuje získaná objemná a jadrná krmiva s produkcí kvalitní a dieteticky hodnotné a v lidské stravě nenahraditelné živočišné bílkoviny.

Živočišná výroba jako zdroj přirozeného hnojiva

Chov zvířat do našeho zemědělství a krajiny neodmyslitelně patří, využívá její zdroje (travní porosty, obilí) a zároveň jej obohacuje (zapravováním organických hnojiv).

O vztahu k přírodnímu hnojení půdy více zde.

Bez živočišné výroby nemůžeme do budoucna zajistit půdní úrodnost, schopnost půdy zadržovat vodu a v neposlední řadě ani kulturní ráz krajiny, která je kulturní právě kvůli tomu, že ji někdo obhospodařuje, že v ní jsou zvířata, ať už na pastvinách nebo ve stájích. Vždy platilo, že louky jsou matkou polí, a vyrovnaná zemědělská soustava se bez pícninářství, tedy produkce krmiv pro hospodářská zvířata na orné půdě i trvalých travních porostech neobejde. Krajina navíc není pestrá bez pasených zvířat. Všechno, co roste na polích či loukách a je potravou nám nebo zvířatům, která chováme, má jedno společné. Díky fotosyntéze rostliny spotřebovávají uhlík a produkují kyslík, přičemž krmivo pro hospodářská zvířata (včetně posklizňových zbytků) jej váže více, než kolik dobytek vyprodukuje.

Vztah člověka a hospodářských zvířat je psán mnoha tisíciletou společnou historií a právě zemědělství a řízená produkce mléka a masa - tedy snáze dostupných a využitelných živočišných bílkovin, stojí jako jeden ze základních pilířů výrazného rozvoje našich civilizací. Vedle toho je produktem domestikace původně divokých zvířat také pracovní síla a dopravní prostředek, které dále usnadnili těžkou lidskou práci.

Stávající evropská společnost, od druhé poloviny minulého století postupně odtržená od reality zemědělské prvovýroby a dnes žijící v potravinovém blahobytu (který by si naši předci jen stěží dokázali představit), však v současnosti vytváří až nepochopitelný tlak na konzumaci masa a živočišné produkce obecně.

Veganství, vegetariánství a další současné trendy jsou základní volbou a možností každého jedince, ale pokud je přenášíme jako násilný požadavek na většinu společnosti, ohrožujeme osobní svobodu a volbu těchto spotřebitelů.

Moderní provozy stojí na základech vědy a výzkumu

Současná živočišná výroba je moderním provozem, stojícím na základech vědy a výzkumu, respektující životní pohodu každého zvířete a maximálně vyhovující jeho přirozeným etologickým požadavkům. Např. V ČR jsou ve vazném ustájení jen 3 % chovaných dojnic.

Naší ambicí je ukázat společnosti systém moderních chovů s každodenní péčí, se zapracovanými podmínkami welfare, ucelenou evidencí zvířat, komplexu kontrol, apod., které dohromady tvoří součást přísného dohledu státu nad produkcí kvalitních, bezpečných a nezávadných potravin místní produkce.

Doprava zvířat, jako další z možných témat, je legislativně ošetřena, se snahou nepůsobit zvířatům zbytečný stres a bolest. Se stejnou filozofií pracují Jatečné provozy, bourárny a zpracovny masa, které nad to opět splňují přísné normy na provoz i výslednou surovinu. Současné Chovy a následné zacházení se zvířaty tak jsou etické, ekologické a jejich produkce splňuje nejpřísnější nároky spotřebitelů.

Kam dál?